|
|
Politika Pruska a velmocí v závěrečné fázi sjednocení Německa 1865-1870
Ďásek, Martin ; Skřivan, Aleš (vedoucí práce) ; Županič, Jan (oponent)
Období mezi léty 1864/1865-1870 představuje vrcholnou fázi sjednocení Německa, v níž Prusko dokázalo rázným postupem a dvěma rychlými válkami eliminovat své protivníky - Prusko a Rakousko. Cílem diplomové práce je na základě studia pramenů a relevantní literatury prezentovat a kriticky analyzovat pruskou zahraniční politiku. Autor se zaměřuje na zhodnocení faktorů, které ovlivňovaly rozhodnutí pruského ministerského předsedy, respektive představitelů evropských mocností, a klade si otázku, zda se Bismarck pouze přizpůsoboval okolnostem neodvratně vedoucím k válce s Rakouskem, či zda je urychloval a přímo vytvářel, a soustředí se na vztahy s Francií, která se ze všech velmocí nejvíce stavěla na odpor německému sjednocení. Studie klade důraz na metody a postupy, jimiž Prusko dosáhlo toho, že se do jeho konfliktu s Vídní a Paříží nezapojila některá z evropských velmocí, a upozorňuje na úskalí výzkumu okolností vedoucích k vypuknutí prusko-francouzské války. Klíčová slova Prusko, velmoci, Německý spolek, sjednocení Německa, Rakouské císařství, Rakousko-Uhersko, zahraniční politika, prusko-rakouská válka, prusko-francouzská válka, Napoleon III. Key words Prussia, Great Powers, German Confederation, Unification of Germany, Empire of Austria, Austria-Hungary, foreign policy, Austro-Prussian War,...
|
|
|
Přístup Velké Británie ke sjednocení Německa v letech 1989 -1990
Handl, Vladimír ; Kasáková, Zuzana (vedoucí práce) ; Kunštát, Miroslav (oponent)
Bakalářská práce "Přístup Velké Británie ke sjednocení Německa v letech 1989 -1990" se zaměřuje především na analýzu názoru, který měli dva hlavní institucionální aktéři britské zahraniční politiky: premiérka Margaret Thatcherová a ministerstvo zahraničí, zejména ministr Douglas Hurd. V době před listopadem 1989 Velká Británie spolu s ostatními západními státy oficiálně podporovala sjednocení Německa. Nicméně když se tato možnost objevila jako reálná, přístup Británie se změnil. Slova Margaret Thatcherové zněla přinejlepším jako opatrná, při nejhorším jako vyloženě nepřátelská. Ministerstvo zahraničí z počátku následovalo politickou linii ministerské předsedkyně, i když nikdy nesklouzlo k tak negativnímu postoji, jaký zastávala ona. Postupem času se však ministerstvo stalo k německému sjednocení přátelštější a začalo na něm aktivně spolupracovat, zejména na jednáních fóra 2+4. Tato práce má za hlavní cíl vysvětlit proč došlo k tomuto rozdílnému přístupu mezi premiérkou a ministerstvem a zejména proč byla Margaret Thatcherová tak silně proti sjednocení Německa. Tato práce pracuje s tezí, že rozhodujícím motivem byl odpor proti hlubší evropské integraci a také iracionální obavy a názory na Němce a Německo.
|
host ::
RSS.